Recenze
16. 1. 2007
Recenze hry
Na povrch ovšem vyplul zřejmý důvod – ihned po dokončení prvního Splinter Cellu začátkem roku 2003 se jeho autoři, montrealské studio Ubisoftu v čele s Mathieu Ferlandem vrhlo na tvorbu pokračování, které by splnilo všechna vyřčená přání fanoušků, která zazněla na adresu jedničky. Pandora Tomorrow pak byla dílem šanghajského studia a teprve Chaos Theory lze pokračovat za to pravé pokračování, ačkoliv jde ve skutečnosti už o trojku.
Změny začínají u scénáře
Rozdíl je znatelný již na samém začátku, u příběhu. Oba prozatímní díly sice oplývaly kvalitní dějovou linkou, ale neobjevovaly se v nich skutečně nepředvídatelné dějové zvraty nebo překvapení - na začátku hry byl představen padouch (Kombayn Nikoladze a Suhadi Sadono), během několika misí se vyjasnila situace okolo něho a na konci následoval jeho pád. Na Chaos Theory je narozdíl od toho vidět skutečná snaha hráče provést moderním konspiračním thrillerem á la Deus Ex, kde se mohou čas od času změnit strany a nikdy si nelze být dost jistý, kdo vlastně kope za ten správný tým.
Nebudu vám kazit zážitek, stačí stručně říci, že se věci točí okolo vojenské krize v Asii, kde hrozí válka mezi Jižní a Severní Koreou, do které mají co říci i Čína a Japonsko. Objeví se mj. starý známý Douglas Shetland, šéf žoldácké instituce Displace International, nebo admirál Otomo, velitel japonské vojenské frakce I-SDF, rovněž zmíněný již v předchozích dílech. Referencí na minulé díly je ostatně Chaos Theory plná.
Za samostatnou zmínku stojí notně vylepšený scénář hry, postavy mají konečně vlastní specifický charakter a přestože bylo velmi snadné se s hlavním hrdinou Samem Fisherem sžít i dříve, tentokrát se vám dostane jeho suchý humor i naprostý klid až do morku kostí. Stejně tak je tomu i u zbytku postav, ať už se jedná o staré známé parťáky jako je Fisherův nadřízený, Irving Lambert, nebo počítačová expertka s islandským příjmením, Anna Grimsdóttir, tak i u nepřátel.
Různorodé mise
Největší změna Chaos Theory spočívá právě ve stylu hraní, na němž přímo závisí i doba, jakou se hrou strávíte. Podobně jako v sérii Hitman nyní již nejste vyloženě tlačeni do stealthu a když chcete, nic avám nebrání si cestu na konec mise prostřílet - pokud to tedy zvládnete. Ve hře však funguje velmi realistický model zranění a přestřelka s přesilou už tří nepřátel může být zatraceně pekelnou záležitostí.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář